Zranění je vždy nepříjemné. Omezující. Komplikující běžný život. Dělá z Vás pacienta. Člověka čekajícího na stav, v jakém byl před zraněním. Někoho, kým být nechcete (v případě, že nejste hypochondr).
Pokud se zabýváte sportem, zranění je o to více limitující. Závody vám utíkají před očima, týden za týdnem prochází kolem vás. Vám zbývá jen staticky čekat, být v klidu a nemyslet na promrhané šance na start a výsledky.
Úraz kolena mě před časem vyhodil na vedlejší kolej, z dobře rozjeté triatlonové sezóny, tedy hlavní koleje. Jelikož vedlejší kolej nikoho nezajímá, tak jsem se rozhodl nečekat a nechat si prozkoumat koleno objektivně magnetickou rezonancí.
Ukázalo se, že vnější šlacha v koleni má malou prasklinku (trhlinku). Její příčina je v nadměrné flexibilitě (hyper mobilitě) kloubů. Zčásti je to moje osobní predispozice, zčásti problém, který trápí i mnohé jiné sportovce.
Z dlouhodobého hlediska byl závěr vyšetření pozitivní. Ale člověk je tvor přemýšlející, a z podstaty jeho existence vychází, že stále „vymýšlí“. Invence je jeho podstatou. A tak jsem se záměrem urychlení regenerace (i když „urychlení není správné slovo ve spojení s „regenerací“) sáhl po doplňku stravy, který je speciálně určen pro poúrazové stavy, stavy po operacích a pod. Tento doplněk se nazývá Mumio.
Spojené je s mnoha legendami, a tak jsem ho musel „proklepnout“. Bylo to i na podnět jedné z našich zákaznic, kterou jsem osobně potkal v Piešťanech. Dlouhá léta hrávala basketbal za Košice, a doslova řekla: "Mumio mi zachránilo koleno!".
V době, kdy jsem se pořádně nemohl opřít do obou kolen, tato zpráva působila jako oáza na poušti, osvěžení a vyhlídka lepších časů. Těch ne „pacientských“.
Začal jsem tedy s užíváním mumia a celé doporučené kúry (2krát denně během jídla, po dobu jednoho měsíce). Pokud patříte mezi lidi, kteří jedí pořád, jako já, tak s užíváním a dávkováním nebude nejmenší problém. Kde může vzniknout problém je: specifická chuť mumia. Ne každému chutná tento doplněk stravy, ale stačí zapíjet ochuceným nápojem, příp. mlékem a je po problému!
A tak jsem se začal uzdravovat (podle svého názoru). Po měsíci, od začátku užívání mumia jsem se zúčastnil běžeckého závodu, který jsem bez problémů dokončil, ve velmi slušném čase a počasí, které bylo doslova pekelné. Nejdůležitější byl pro mě pocit po doběhnutí. Byl to pocit celistvosti těla. Těla, které již nemá nekomfort v levém koleni a je připraveno na další výzvy, přesně tak. Bylo to takové tělo, jako před zraněním.
Vedle zotavování jsem si stihl všimnout i určité skokovitosti procesu uzdravení. Uzdravení nikdy nepřichází zcela plynule. Nikdy postiženou partii celou nezachvátí najednou. Vždy jde o určité skokovité změny, které přicházejí „jen tak“. Někdy stačí, aby se člověk pořádně prospal, poseděl, popřemýšlel nad jinými věcmi, než tím, že je pacient a hned je o krok blíže k uzdravení.
Přeji Vám, abyste se nepotřebovali zamýšlet nad problematikou uzdravení. A když už na ni přijde, berte ji s nadhledem pozorovatele. Role pacienta nesluší nikomu.
Článek si pro vás připravil,
Juraj
