Vlastovičník větší

Vlaštovičník v minulosti

Extrakt z této rostliny vzbuzoval významnou pozornost starověkých alchymistů, kteří se z ní pokoušeli vyrobit zlato. Přestože v tomto směru neuspěli, zjistili, že rostlina má blahodárné účinky na lidské tělo! Populární byla hlavně ve středověku, kdy ji mniši a lékaři používali jako kloktadlo k léčení vyrážek a kožní rakoviny, ale i na mytí hlavy. Svatá Hildegarda z Bingenu (slavná německá mystička, přírodovědkyně, lékařka a botanička - * 1098 - † 1179) ji nazvala "svrabovou bylinou" a obklady z ní doporučovala na čištění kůže. Na léčení kožních chorob, ale například i lepry se používala ještě v 16. a 17. století. Vlaštovičníku se však připisovala i magická schopnost vytvořit optimistickou náladu. Říkalo se, že ti, kteří začnou nosit větvičku vlaštovičníku i s lístky, ať už čerstvou nebo sušenou, se stanou přátelští, mnohem tolerantnější a přestanou být hádavý. Vlaštovičník měl proto pověst ochránce těch, kteří čelí sporům a nedobrým vztahům s nadřízenými.

Účinky vlaštovičníku většího

Rostlina pročišťuje krev a napomáhá v její tvorbě. Stejně je spolehlivou pomocí při těžkých onemocněních jater a to zvláště, když se používá čerstvá. Úspěšná je i při léčbě onemocnění ledvin a žlučníku. V lidovém léčitelství se používá také při léčbě hemoroidů, pálení konečníku, pálení a píchání při močení a při hučení v uších. V těchto případech je třeba pít během dne po doušcích 2-3 šálky čaje, který se nevaří, ale jen spaří vroucí vodou. Jeho největší přínos tkví v léčbě chorob kůže, kuřích ok, bradavic a lišej. V minulosti se využíval při léčbě šedého zákalu a skvrn na rohovce. Podle léčitelů rostlinka slouží i k odstranění chlupů na obličeji a silně ochlupených rukou a nohou, které poukazují na poruchu ledvin. V tomto případě léčitelé doporučují šťávou z vlaštovičníku potírat postižená místa a šťávu nechat účinkovat několik hodin, umýt mýdlem a natřít mastičku z měsíčku lékařského.

 Více o vlaštovičníku a jeho účincích jsme si pro vás připravili v tomto článku.